Firmy, které tvrdí, že vizuální styl nepotřebují

Existují firmy, které říkají, že vizuální styl nepotřebují. Že důležitá je přece kvalita, cena a poctivá práce. Logo nějaké mají, barvy se vždycky nějak vyřeší a web hlavně ať funguje. Tenhle text není o tom, že by ty firmy dělaly něco špatně. Jen o tom, proč je nakonec skoro nikdo nepozná.

Vizuální styl je často vnímaný jako něco navíc. Něco, co se řeší, až když zbyde čas nebo rozpočet. Logo se vytvořilo kdysi dávno, možná ho dělal známý, možná vzniklo ve spěchu, každopádně se používá v několika verzích, podle toho, kdo má zrovna po ruce jaký soubor. Barvy se mění podle tiskárny, webu nebo nálady a nikomu to vlastně nepřijde divné. Vždyť firma přece funguje. Zakázky chodí a lidé se nějak najdou. Jenže zvenku to vypadá jinak. Značka je nečitelná, těžko zapamatovatelná a pokaždé trochu jiná. Ne špatná, jen nejasná.

Často to pokračuje webem, který tam prostě je. Texty jsou dlouhé, fotky náhodné a struktura vznikla spíš pocitově než promyšleně. Vizuální styl žádný, jen snaha něco zaplnit. Web sice existuje, ale nic o firmě neříká. Nepomáhá, nevysvětluje, nerozlišuje. A přitom je to často první místo, kde se se značkou někdo potká. Pokud v tu chvíli nedojde k pochopení, nedojde ani k zapamatování.

Další oblíbený přístup je výraznost za každou cenu. Každý leták jinak, každá reklama jinak, hlavně ať to není nuda. Jenže kreativita bez systému rychle přeroste v chaos. Značka, která nemá jednu tvář, nemá ani jasné místo v hlavě zákazníka. A bez toho je úplně jedno, kolik energie do komunikace vloží.

Pak jsou tu firmy, které se dívají kolem sebe a dělají to stejně jako ostatní. Stejné barvy, podobné fotky, stejný tón. Je to bezpečné a nikdo se neurazí. Jenže právě proto si nikdo nepamatuje, kdo je kdo. Když všechno vypadá podobně, mizí rozdíly. A bez rozdílů není důvod si vybrat.

Častým argumentem bývá i to, že to takhle vždycky fungovalo. A často je to pravda. Jenže svět se mění, lidé se mění a způsoby, jak značky komunikují, se mění taky. Vizuální styl, který vznikl před lety, už dnes nemusí odpovídat tomu, jak firma skutečně funguje. Stačí jeden pohled vedle na značku, která to řeší vědomě, a rozdíl je okamžitě vidět.

Vizuální styl přitom není o tom být hezčí než ostatní. Je o tom být čitelnější, srozumitelnější a zapamatovatelnější. Pomáhá lidem rychle pochopit, s kým mají tu čest, a firmám šetří čas, energii i peníze. Firmy, které tvrdí, že vizuální styl nepotřebují, ho ve skutečnosti mají. Jen neřízený, náhodný a nekonzistentní. A to je ten nejdražší typ identity, protože vzniká pořád dokola a nikdy pořádně nefunguje.

Hezké firmy jsou lepší. A ty, které dávají smysl na první pohled, mají náskok dřív, než stihnou cokoli říct.